Děkanátní setkání mládeže Sy-Špk-Záb
Postřehy z Děkanátního setkání mládeže
Velice se mi líbil večer chval. Hlavně zapojení účastníků. Samozřejmě také pan Pavel Fischer. Líbilo se mi, že si na nic nehrál, že tam byl jako táta svých dětí a ne jako nějaký namýšlený politik, ale jako obyčejný člověk. To se mi velice líbilo. Moc se mi líbilo, že účastníci byli usměvaví a měli smysl pro humor.
Byla jsem v přípravném týmu, proto jsem úžasně prožila hlavně koncert Adorare, protože jsem v tu dobu nemusela nic chystat. Navíc mám k hudbě vztah a jejich zpěv mně opravdu oslovil. Oba dny byl program skvělý a myslím si, že každý si tam našel něco pro sebe.
Oslovila mne přednáška pana Fischera, protože se s námi bavil ne jako politik, ale jako nám rovný. Zaskočil mne počet lidí, účastníků. A doufám, že za dva roky nás bude alespoň tolik, jako teď.
Překvapil mne počet lidí ze Šumperka. Začíná to tu žít. Nejenom, že je nás víc, ale už to není takové studené, navazují se vztahy, děcka přestávají být ostýchaví, otevírají se. Velice mne oslovilo svědectví Jirky Šincla, velmi osobní a krásné. Popisoval svou velmi vážnou nemoc a jak ho víra vedla k uzdravení. Nečekala jsem, že se mne to takto dotkne.
Pochválit musím všechno. Vyzdvihl bych třeba hudbu! Nádhera! A také kázání pana arcibiskupa. Vždycky se těším na jeho kázání. Ať si procházím čímkoliv, vždycky mám dojem, že to, co mluví, říká zrovna pro mě. Mnohokrát se mi to už stalo. A zaskočilo.
Jsem moc spokojená. Trochu unavená, ale moc jsem prožila mši svatou s otcem arcibiskupem. A také večer chval. Tyto momenty na mne udělaly největší dojem.
Oslovilo mě, kolik mladých se dnes sešlo. Z programu především přednáška Společenství sester Ježíšových, které mluvily o tom, co je přivedlo k zasvěcenému životu. Jejich svědectví bylo velice krásné a povzbudivé. Mladí mne překvapili a po tomto setkání vidím, že naše děkanáty mají velký potenciál. Chtěla bych moc poděkovat hlavním vedoucím, protože vím, co to obnáší, kolik s tím měli práce, a jak krásně to zvládli.
Byl jsem v organizačním týmu a vnímám, že díky tomu si víc všímám ostatních účastníků. Vím, že jsem tu pro ně, méně pro sebe, a to mne velmi naplňuje. Perfektní byla městská hra, to jsem ještě nikdy nezažil, a moc se mi to líbilo. Chyběla mi práce v menších skupinkách, abychom se více poznali, aby bylo vše více osobní. To je jistá nevýhoda velkého počtu účastníků. Ale díky za to, že nás bylo hodně.